|
|
Postava učitele v ruské klasické literatuře
Štěpánková, Jana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit postavení učitele v odkazu na ruskou klasickou literaturu. V úvodu seznamuje s kulturně historickými kontexty fungování ruského školství v průběhu 19. století. Hlavní náplní práce je obecně představit a analyzovat problematiku sociálního postavení učitele, jakožto významného tvůrce dětské osobnosti, zejména z románů Těžké sny a Posedlý od Fjodora Sologuba a z povídek A. P. Čechova. Na základě komparace těchto děl a dalších literárních odkazů se snaží potvrdit či vyvrátit domněnku, že na povolání učitele se v ruské literatuře pohlíží jako na jedno z nejdůležitějších povolání, protože jeho úkolem je vychovávat budoucí generaci tak, aby byla prospěšná sobě i společnosti. Práce dochází k závěru, že učitel byl zobrazován převážně negativně, neboť převládal autoritativní přístup k dětem, na denním pořádku byly fyzické tresty často podnícené alkoholismem učitele.
|
|
|
Zmena právnej formy obchodnej korporácie
Tomaníková, Martina
Téma diplomové práce je změna právní formy obchodní korporace se zaměřením na změnu společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. Byla provedena podrobná analýza celého procesu proměny s důrazem na projekt změny právní formy. Na základě údajů z účetních výkazů a údajů o podnikatelské sféře CZ NACE 28 byly zvoleny metodiky měření finanční výkonnosti pro porovnání vybrané společnosti s odvětvím. Cílem bylo ověřit připravenost společnosti na změnu právní formy. Součástí bylo i prozkoumání změny vybraných ukazatelů před a po změně společnosti. V závěru byla zpracována doporučení pro společnosti, které plánují změnou procházet.
|
|
|
Pražská občanská zástavba 19. a začátku 20. století jako svědek proměny společnosti
Haltufová, Kateřina ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem společnosti v 19. a na počátku 20. století a jeho vlivem na proměny pražské architektury. Jejím cílem je zjistit, jak je toto učivo zakomponováno do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a jakým způsobem je zpracováno v dostupných řadách učebnic vlastivědy na prvním stupni základní školy (4. a 5. ročník). Dalším cílem je zmapovat vývoj Prahy a proměny ve společnosti ve sledovaném období a zjistit, jakým způsobem se tyto změny promítly do pražské občanské zástavby. V první části se práce věnuje detailní analýze dostupných pedagogických dokumentů. Z ní vyplývá, že tomuto tématu v hodinách vlastivědy není věnován prostor, který by odpovídal významu tohoto období z hlediska formování dnešní společnosti. Dále jsou zde s pomocí odborné literatury zabývající se zvoleným tématem zmapovány proměny společnosti a změny v životě obyvatel Prahy, územní rozvoj hlavního města a jeho architektura spolu s přehledem staveních slohů charakteristických pro zkoumané období. Zjištěné informace jsou v praktické části použity k přípravě didaktického materiálu pro vlastivědnou vycházku historickým centrem Prahy. Podklady sestávají z teoretických přípravných hodin, samotné vlastivědné vycházky včetně pracovních listů a jedné hodiny závěrečné. Obsahují také informační...
|
|
|
Postava učitele v ruské klasické literatuře
Štěpánková, Jana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit postavení učitele v odkazu na ruskou klasickou literaturu. V úvodu seznamuje s kulturně historickými kontexty fungování ruského školství v průběhu 19. století. Hlavní náplní práce je obecně představit a analyzovat problematiku sociálního postavení učitele, jakožto významného tvůrce dětské osobnosti, zejména z románů Těžké sny a Posedlý od Fjodora Sologuba a z povídek A. P. Čechova. Na základě komparace těchto děl a dalších literárních odkazů se snaží potvrdit či vyvrátit domněnku, že na povolání učitele se v ruské literatuře pohlíží jako na jedno z nejdůležitějších povolání, protože jeho úkolem je vychovávat budoucí generaci tak, aby byla prospěšná sobě i společnosti. Práce dochází k závěru, že učitel byl zobrazován převážně negativně, neboť převládal autoritativní přístup k dětem, na denním pořádku byly fyzické tresty často podnícené alkoholismem učitele.
|
host ::
RSS.